Fifa 13 Skladem!

Mario a jeho kamarádi se vracejí s opět neskutečně návykovým fotbálkem, který povoluje o trochu drsnější praktiky, než bývá zvykem. Nabitý míč, spousta power-upů a možnost dát na jeden zátah rovnou šestigól – to zní lákavě, ne?

Za kvality Mario Smash Football nejlépe hovoří fakt, že se stal titulem, který z pracovních pauz v redakci Levelu docela vytlačil do té doby bezkonkurenční oddechovku Mashed. Martin, Radek, Farid, Petr, Pavel, Lukáš i já – všichni ho hrajeme dodnes a stále neztratil nic ze svého kouzla. Možná i proto vzbudil Mario Strikers: Charged Football nejprve mírné rozčarování. Je to totiž trochu jiná hra. Tempo je celkově výrazně pomalejší a počet power-upů a možností, jak nad rámec fotbalových pravidel ovlivnit hru, nabízí Charged Football více. Výsledkem je mnohem taktičtější hratelnost s menším důrazem na rychlou kombinaci a střelbu, zato ale náročná na sledování prostředí a přicházejících bonusů.

Nabít a vystřelit

V Mario Strikers: Charged Football se odehrávají líté (skoro)fotbalové bitvy mezi týmy ve složení 4+1. V brance všeho schopný krokodýl, tentokrát výrazně aktivnější co do chytání míčů i mimo pokutové území (otravná vlastnost). V poli pak jeden z dvanácti kapitánů, jimiž jsou notoricky známé postavičky z her od Nintenda, a tři jeho sidekickové. Během tří nebo pětiminutové časové lhůty se hráči snaží dostat míč do branky častěji než soupeř, přičemž střílet mohou jen za polovinou hřiště. Dalších pravidel už je minimum: povoleny jsou drsné skluzy i bodyčeky (obvykle označované jako „prasení“). Jen tehdy, kdy je zprasen hráč bez míče, dostane jeho majitel bonus k dobru.

Novinkou v oblasti herních mechanismů, jež výrazně ovlivňuje herní styl, je nabití míče. Krátce po rozehrání má balón neutrální barvu, série přihrávek, naznačená střela nebo povedená klička jej ale rozžhaví – a tím výrazně vzrůstá pravděpodobnost úspěšné rány směrem na bránu. Většina gólů tak nepadá po nějakých přímočarých brejcích, ale připravených akcích.

Grumpy-haa!

Volba správného kapitána měla svůj význam už v prvním díle, tady je ale ještě mnohem důležitější. Každá z dvanáctky postav je charakterizována jinou dovedností v přihrávkách, střelbě, bránění či rychlosti. Mario, Luigi nebo Yoshi jsou tak vyrovnané postavy, princezna Peach je bezvadná na kličky a rychlé akce, Wario či Donkey Kong zase využijí své schopnosti prasení a střelby hlavou. Noví hrdinové v čele s v Mario Smash Football tak otravným Bowserem, jeho mladším bráškou, či hbitým Diddy Kongem příliš do hry nepřidávají, ale rozhodně nejsou nezajímaví.

Výrazně na důležitosti nyní nabývá rozhodnutí o trojici sidekicků. Jednak je jich osm typů, vedle známých želviček, houbiček a trubkonosů přibyli i další, třeba strašidelné kostro-želvy a další zábavní tvorečkové. Nyní mají navíc každý své specifické dovednosti: různý druh kliček či jiného zbavování se blízkých protivníků, i speciální střelu aktivovanou delším držením příslušného tlačítka. Hammer Bros. tak třeba před sebe vyhodí několik kladiv, omráčí brankáře a potom pohodlně skórují, trubky zase schovají balón do širokého nosu a vyfouknou ho v podobě velkého vejce, jež obykle skončí přímo v síti.

Proměnou prošly i dvojgóly. Stejně jako v jedničce má kapitán výhradní právo skórovat na jeden kop vícekrát. Tentokrát lze dát rovnou šest branek zároveň, není to ale tak jednoduché jako dřív. Když si, třeba vhodně hozenými bonusy, kolem sebe udělá kapitán dost prostoru a dlouho podrží tlačítko pro střelbu, rozběhne se docela pomalý pohyb ukazatele. Na něm nejprve jedním stiskem střely hráč vybere počet míčů, které poletí na soupeřova gólmana a následně se pokouší trefit úzkou oranžovou linii. Čím lépe se to povede, tím jsou míče rychlejší. Následuje minihra, kdy soupeř pomocí wiimote přilétající balony chytá. Je to příjemné zpestření, bohužel tak docela nefunguje v zápasech po síti (ale o tom níže).

Go Yoshi! Go Yoshi! Go Yoshi!

Výsledný dojem z Mario Strikers je opět pozitivní, na herní styl je ale potřeba si zvyknout. Ze začátku padá gólů minimum, později mnoho, pak zase poměrně málo, to jak se vyvíjejí schopnosti hráče. Ne všechny novinky jsou ale k lepšímu: rozhodně velmi nepříjemné je prostředí nových arén. Hra obsahuje staré známé prostory typu Bowser Stadium nebo Pipeline Central – a pak nové arény v Egyptě nebo na bouřlivém ostrově. A právě na nich hraní strašně ovlivňují náhodné jevy: vichřice, blesky, elektrické impulzy. Zatímco to, co provede s vlastními postavičkami, může hráč ovlivnit a případné chyby vyčítat jen sám sobě, tyhle efekty jsou navíc a často zvrátí nespravedlivě průběh celého zápasu.

S vhodným používáním power-upů k vytvoření vícególových příležitostí se teď vyrovnala nutnost využívat speciálních schopností jednotlivých postaviček. Že sidekickové nabrali na důležitosti vedle kapitánů lze kvitovat jedině s povděkem, některé charaktery jsou ale značně otravné. Třeba zrovna už zmínění Hammer Bros. s neustálým bušením kladiva do země před sebou… Ale to už je otázka osobních sympatií a antipatií.

Online fotbálek

Mario Strikers: Charged Football samozřejmě nabízejí offline módy. Pro jednoho hráče jsou tu vedle Domination módu (rychlé zápasy) přichystány poháry, kde si může odemknout nové postavy a zahrát si proti čím dál silnějším počítačovým soupeřům, jednoduchý tutorial a také soubor „challenges“ – výzev z historie Mariova fotbálku (poměrně zábavné). Lze hrát se dvěma wiimote+nunchuk komby na jedné konzoli (a je to skvělá zábava). Ale to nejzajímavější přichází s online režimem. I když nelze Mario Strikers neocenit vůbec za to, že jako první hra na Wii internetové možnosti konzole využívá, nelze zároveň nezmínit pár nedostatků. V online režimu si lze zahrát buď s přáteli (na základě vyměňování friend kódů), anebo s vybraným protivníkem o body do žebříčku. Sem patří dvě výtky: nelze si vybrat jiný režim, než základní série na dva vítězné zápasy o třech minutách a nelze si vybrat hřiště, to se volí náhodně. Velké, významné mínus! Druhá výtka pak patří nestabilitě systému: stávalo se mi, že hra odmítla načíst statistiky. Když má jeden z hráčů slabší připojení, projevují se v plné ohyzdnosti nedostatky systému vícególů – lagy prakticky znemožní jejich chytání, i když je hráč včas na správném místě.

Na druhou stranu: Mario Strikers: Charged Football se přes všechy dílčí nedostatky řadí mezi to vůbec nejlepší, co pro Wii během půl roku existence vyšlo. Je pomalejší, ale zase taktičtější než Mario Smash Football. Bezvadně využívá wiimote + nunchuku k ovládání. Je vtipný, velice pěkně audiovizuálně zpracovaný a má návykové parametry. Mohl být rozhodně ještě lepší, žádný propadák se ale nekoná. Next Level Games věděli, co dělají – a vytvořili už podruhé perfektní sportovní arkádu.

Share and Enjoy:
  • Print
  • email
  • PDF
  • Add to favorites
  • del.icio.us
  • Digg
  • Facebook
  • Google Bookmarks
  • LinkedIn
  • Twitter

Napsat odpověď